10. – 11. Popis a charakteristika odborného, administrativního, publicistického, rétorického, uměleckého, prostěsdělovacího funkčního stylu.

Zakladatelem teorie funkčních stylů: PLK, Bohuslav Havránek: Úkoly spisovného jazyka a jeho kultura (1932), + Vilém Mathesius.

 Primární funkční styly a funkce jejich textů:

1) prostěsdělovací styl (běžně dorozumívací)

-při neoficiálním a neveřejném styku při sdělování každodenních skutečností

-řadí se k němu i styl konverzační

2) odborný styl  → fce komplexně pojatá odborně sdělná

-člení se na: vědecký, prakticky odborný (návod), popularizační

3) administrativní styl (úřední, jednací)

-vyčlenil se z odborného stylu

4) publicistický styl

-styl novin a jiných hromadných sdělovacích prostředků (masmédií) včetně rozhlasu a televize

-fce: sdělná, persvazivní, působící ovlivňovací, esteticky sdělná – beletristické žánry

5) řečnický styl

-styl veřejných a oficiálních mluvených projevů

-fce. sdělná, persvazivní, působící ovlivňovací, esteticky sdělná

6) umělecký styl

-styl projevů básnických, prozaických a dramatických

-fce.esteticky sdělná

 

Sekundární funkční styly:

vznikají vyčleněním ze stylů primárních, příp. jejich průnikem

1) reklamní – z publicistického, manipulativní fce

2) esejistický – z publicistického, uměleckého a odborného

3) učební – z odborného stylu, protože učebnice není odborný text, má regulativní a direktivní funkci

4) konverzační – má kontaktovou fci = fatickou (nejde o obsah)

5) epistolární – styl dopisů významných osobností s estetickou funkcí

 

Nově se konstituují stylové oblasti komunikace manažerské, komunikace v oblasti informačních technologií. Specifický charakter má komunikace církevní, neboť zasahuje většinu primárních stylů (srov. texty odborné, řečnické, publicistické, umělecké, administrativní i prostěsdělovací v rámci církevní komunikace).

 

SLOHOVÉ POSTUPY

Při tvorbě textu: podstatná volba slohového postupu = základní linie výstavby textu v rovině tematické a jazykové.

 

SLOHOVÉ ÚTVARY

Konkrétní realizace abstraktních textových modelů, formálně i obsahově uzavřené kontextové celky, které se zformovaly v jednotlivých oblastech komunikace.

Z hlediska slohových postupů založeny na jediném postupu, v jazykové praxi však do nich vstupují další.

 

Informační slohový postup
  • v administrativních a prakticky odborných textech
  • v krátkých žánrech publicistických
  • v soukromé komunikaci

Slohové útvary:

  • zpráva, oznámení, dopis, zápis schůze, inzerát, reklama

Modifikace:

  • sdělení soukromé povahy (telegram, dnes již SMS)
  • veřejná komunikace (plakát)
  • zpravodajství

 

Vyprávěcí slohový postup
  • v běžné komunikaci
  • v publicistice (črta, sloupek, reportáž, fejeton)
  • v epických žánrech krásné literatury (společně s dalšími postupy)
  • v populárně naučné literatuře

 

Popisný slohový postup
  • ve všech typech textů

Modifikace:

  • popis prostý (v denní komunikaci, volná kompoziční stavba, diferenční, prokládán postupem vyprávěcím)
  • charakteristika, líčení, popis pracovního postupu

 

Výkladový a úvahový slohový postup

(Úvahový postup je někdy chápán jako varianta výkladového postupu.)

  • zachytit vnitřní souvislosti (příčinné)
  • složitější větná stavba

Slohové útvary:

  • odborné: disertace, studie, článek, úvaha, esej, posudek, recenze, kritika
  • publicistické: úvodník, komentář, glosa, novinářský posudek, recenze, kritika
  • rétorické: odborné řečnictví

 

Slohový postup výkladový
  • ve všech textech odborných
  • v textech publicistických (analytických)
  • v textech administrativních
  • v krásné literatuře jako prostředek aktualizace vyjádření (např. v profesním románu)

Modifikace:

  • výklad vědecký, odborný, popularizující
  • induktivní, deduktivní postup výkladu

 

Slohový postup úvahový
  • v textech vědeckých a odborných
  • v publicistice (analytické žánry)
  • v krásné literatuře (většinou prostřednictvím postav, např. v reflexivní lyrice)
  • v běžné komunikaci jen jednotlivé úvahové prvky, celý úvahový slohový postup jen vzácně

Modifikace:

  • úvahový projev odborný
  • úvaha v projevech uměleckých