Popis funkčních stylů

Popis a charakteristika fuknčních stylů.

ODBORNÝ FS

je jedním ze stylů věcné komunikace, který zahrnuje několik funkcí tvořících komplexně pojatou funkci odborně sdělnou

Dělí se podle stupně odbornosti a podle adresáta:

  • vědecký (teoretický) – podává výsledky vědeckého výzkumu
  • prakticky odborný – poznatky spojené s praktickou činností v určitém oboru (obchodní,ekonomický,právní)
  • popularizační – forma beletristická,k popularizaci vědeckého poznání

Sdělení odborných poznatků: vědecké publikace, odborné časopisy, učebnice…

Požadavek:

  • věcná správnost
  • obsahová úplnost
  • přehlednost
  • jednoduchost a přesnost vyjádření
  • věcnosti a výkladovosti

Spisovný jazyk, výrazy stylově neutrální až knižní, promyšlený výběr slov, logická přesnost

Slovní zásoba:

  • odborné pojmy (termíny) a jejich vysvětlení
  • odborná pojmenování slaběji terminologizovaná (mezioborová) př.operace,stadium…
  • slovesná sousloví (př.provést pokus,chirurgický zákrok…)
  • vztahy mezi pojmy – předložky, zvláště nevlastní (př.z hlediska…)
  • větná výstavby: souvětí o 2-3 větách, věty 2členné,bohatěji rozvité, oznamovací,
  • sevřenost (jmenné vyjadřování pasivní konstrukce,subst.a adjekt.verbální, polovětné konstrukce přívlastkové, přechodníkové, infinitivní, přístavky…)

Slohové útvary:

Výkladové a úvahové

  • psané, monologické (výklad,odborný článek,studie,pojmenování,stať)
  • mluvené, situační (přednáška = monolog, věcná diskuse, polemika, debata = dialog)

Popisné – zvláště psané,monologické

  • odborný popis
  • referát
  • charakteristika
  • recenze
  • kritika
  • posudek
  • pracovní návod = popis prac.postup

ADMINISTRATIVNÍ FS

Styl informativní a věcné komunikace.

Vyčlenil se z odborně praktické oblasti stylu odborného

  • v administrativě, úředním styku jednotlivce a organizace, projevy psané-stylizované = žádost, nebo heslovité=dotazník
  • připravený projev,přesné až stereotypní vyjadřování¨
  • spisovná čeština, ustálené obraty a formulace, výrazy stylově neutrální

 Slohové útvary:

  • oznamovací – hlášení, zpráva, oznámení, objednávka, výkaz
  • dokumentární – zápis, usnesení, protokol, smlouva, potvrzení
  • heslové – poštovní průvodka, poukázka, dotazník, vysvědčení, dodací list…
  • styk jednotlivce a organizace – úřední dopis, žádost, životopis, charakteristika, posudek…

PUBLICISTICKÝ FS

Styl věcné komunikace

Fce: sdělná, persvazivní, působící ovlivňovací, esteticky sdělná – beletristické žánry

  • styl novin, časopisů hromadných sdělovacích prostředků styl novinářský, rozhlasový a televizní
  • styl řečových projevů (veřejných a oficiálních mluvených př.soudní řeč, kázání…)
  • cíl – pouční, vzdělávání a informace, přesvědčování(získávání,ovlivňování)

Požadavky:

  • aktuálnost a pravdivost (v obsahu)
  • všeobecná přístupnost a srozumitelnost (v obsahu i formě)
  • variabilnost a působivost, originalita (ve formě)
  • výrazová úspornost (stručnost)

projev veřejný, monologický i dialogický, forma psaná i mluvená

psaná publicistika: denní tisk, časopisy

mluvená publicistika: řečnické projevy, rozhlasové, televizní a filmové zpravodajství

Jazyk spisovný, a to knižní i hovorový

  • různorodé lexikální prostředky – publicismy, frazeologie, odborná pojmenování, slova cizího původu,expresivní pojmenování…
  • větná stavba – schematická,věty jednoduché i souvětí,zvl.podřadná,1členné věty jmenné,výčty,paralelismy,hromadění synonym…
  • automatizované (ustálené) prostředky: snaha po rychlé a stručné informaci (př.úvodník je na titulní straně)
  • publicistická frazeologie: snaha apelovat na city, oblasti spol.zájmu, politické kruhy (zhuštěné vyjadřování s předložkovými vazbami=v zájmu bezpečnosti) (řada pojmenování cizího původu = konference, mítink…)
  • aktualizované prostředky: nové, neobvyklé, slohově, příznakové-oživují text, expresivně zabarvují (risk je zisk) univerbizovaná pojmenování(pošťák)
  • obrazná pojmenování nepřímá: názornost, zkratkovitost (př. otevřené dveře do Evropy)

Slohové útvary:

  • informační=zpravodajské (zpráva, oznámení, inzerát, plakát, komuniké,novinářský referát)
  • analytické – úvahové (úvodník, komentář, úvahové články, polemika, kritika, rozbor, recenze, posudek, diskuse, pamflet…)
  • beletristické – umělecké (fejeton,sloupek, kurzíva,glosa,beseda,umělecká reportáž, črta, soudnička, cestopisné články…
  • v dialogizované podobě – interview

UMĚLECKÝ FS

Styl literární komunikace, styl projevů básnických, prozaických a dram.

  • esteticky sdělná funkce – předání dějů, faktů, myšlenek a pocitů tak, aby vyvolaly intenzivní citový prožitek
  • psaná forma, sekundární mluvená, dialog (autor s čtenářem, postavy v próze a dramatu) i monolog, veřejný charakter
  • působení na rozum, cit a fantas.čten. – emocionálnost a subjekt.autora – ve výběru
  • námětu i způsobu zpracování
  • významová mnohoznačnost

Jazyk spisovný i ostatní útvary národního j.

  • základ – neutrální spisovné prostředky + poetismy,archaismy,neologismy
  • obrazná pojmenování
  • figury
  • synonymní výrazy
  • různé typy vět – podle dějové situace

Slohové útvary, formy:

  • vypravování (s charakteristikou,popisem,úvahou)
  • v poezii (báseň,epos,elegie,píseň aj.)
  • v próze (povídka,novela,román,pohádka,báje,bajka,mýtus)
  • v dramatu (činohra, tragédie, komedie)

PROSTĚSDĚLOVACÍ FS

Styl běžné komunikace

  • podávání informací, citové a hodnotící postoje, mluvené projevy – v rodině, na pracovišti…, psané projevy – sdělení, oznámení, osobní korespondence…
  • spontánnost, dialogičnost, soukromý projev (neveřejný)
  • běžná slovní zásoba, jednoduchá větná stavby, jednoduchá kompozice, dialekt, interdialekt, spisovná čeština hovorová, citově zabarvené výrazy…

Slohové útvary

  • oznámení
  • zpráva
  • jednoduchý popis
  • prosté vyprávění aj.

RÉTORICKÝ/ŘEČNICKÝ FS

  • oblast veřejných mluvených projevů: funkce přesvědčovací + propagační + agitační
  • překryv s public. stylem (fce informativní a persvazivní, debata, diskuze, polemika), s odborným s. (přednášky), s uměleckým s. (city, figury a tropy)
  • úplně první, antický
  • spisovnost, vznešenost, argumentace
  • postup při přípravě projevu (invence – téma, dispozice – uspořádáni, lokuce – formulace, memorování – učení se, vlastní přednes)
  • kontakt s adresátem!
  • citace, parafráze, intertextovost
  • politické řeči, soudní řeči, duchovní řeči, odborné řečnictví, příležitostné řeči (zahajovací, svatební, jubilejní)