Reakce na symbolismus. Toman, Šrámek, Dyk, Gellner. Expresionismus, kubismus, futurismus, civilismus. Almanach na rok 1914 a jeho autoři. Novoklasicismus. Německy psaná literatura daného období v českých zemích. Kafka. Čapkovy překlady.
Literatura přelomu 19. a 20. století
- Konec 19. století byl poznamenán obavami a nejistotou spojenou s blížícím se novým stoletím, lidé byli pesimističtí, kritičtí k soudové morálce a kultuře.
- Rozvíjelo se dělnické hnutí, mladí lidé měli názorově blízko k anarchismu a satanismu. Zrychlilo se životní tempo, rychle se rozvíjela také technika i vědecké obory.
- V kultuře se objevily nové směry (impresionismus, symbolismus, dekadence) stojící v opozici k realismu a naturalismu. Důraz byl kladen na subjektivní (individuální, osobní) pojmenování skutečnosti, vnímání iluzí, tajemství, vliv intuice.
- Autoři byli ovlivněni ostatními druhy umění a filozofií, v tvorbě experimentovali.
- V průběhu 90. let 19. století nastupuje nová generace autorů. Poprvé od doby národního obrození se česká literatura potkává s aktuální evropskou literaturou a je jí přímo ovlivňována (symbolismus, impresionismus, dekadence).
- Autoři spoléhali na náhody, instinkt a intuici, na asociace.
- Využívali a rozvíjeli volný verš.
- Častým motivem byly soumrak a rozednívání.
- Vznikaly lyrizovaná próza a drama. Oblíbenými žánry byly básně v próze, veršovaný román a poema.
- Mluvčím nově nastupující generace se stal J. S. Machar, který společně s F. X. Šaldou sepsal programové prohlášení Manifest české moderny (1895)
- právo umělce tvořit podle vlastních představ, kladli důraz na individualitu autora
- autor by měl psát otevřeně o svých názorech, literatura ale měla nadále čtenáři pomáhat orientovat se v soudobém světě
- kritizovali některé starší autory (Vrchlického a Hálka), naopak se hlásili k J. Nerudovi a K. H. Borovskému
- představitelé různých uměleckých směrů (realismu, impresionismu, symbolismu, dekadence, naturalismu), žánrů, dokonce různých oborů lidské činnosti
- Otokar Březina – symbolismus (sbírky Tajemné dálky, Ruce)
- Karel Hlaváček – dekadence (sbírka Pozdě k ránu) – melodičnost slov a hlásek
- Antonín Sova – vliv impresionismu (sbírka Z mého kraje)
- v Manifestu se objevil také požadavek všeobecného volebního práva, podpora dělnického hnutí a zvýšení práv žen
Reakce na symbolismus (1886)
- symbolismus vznikl ve Francii v 80. letech 19. století
- autoři se pokoušeli v symbolech najít způsob, jak zachytit tajemství skrytých významů slov
- smysl básně musí čtenář odhadnout
- prostřednictvím symbolů chtěli postihnout myšlenky, city, duševní stav
- Projevuje se zejména v poezii, básníci zde položili základy volného verše
- byl reakcí na popisnost naturalismu a parnasismu
- symbolisté chtěli vizualizovat věci, jež nelze racionálně popsat – zobrazit nezobrazitelné (pocity…)
- snažili se proniknout k podstatě skutečnosti – usilovali o vnímání umění všemi smysly
- čeští symbolisté se sešli v časopise Moderní revue.
Otakar Březina (Václav Jebavý)
- jeho symbolické verše byly značně abstraktní, a proto velmi náročné
- 1895 – první sbírka Tajemné dálky
- Báseň Moje matka – popsán život vlastní matky è báseň vypráví o chudobě bez radosti, ve které oba žili – tématem celé sbírky je: samota a bolest
- Svítání na západě – zde Březina vystihl smrt jako vysvobození z pozemských strastí
Karel Hlaváček
- není čistě symbolická
- Pozdě k ránu – kombinace lyrizované prózy a básní è zachycuje subjektivní nálady, kde převažuje pocit melancholie
- Mstivá kantiléna – symbolicko-dekadentní.
Na počátku 20. století se nastupující generace autorů vymanila z vlivu a složitosti symbolismu. Autoři se snažili věci pojmenovávat přímo, věcně, oblíbená byla písňová forma básní.
Karel Toman
Básník, novinář, archivář, překladatel a redaktor Národních listů.
- Rád cestoval (Rakousko, Německo, Holandsko, Anglie, Francie, Dalmácie…).
- Poezie tohoto autora má ze všech básníků – anarchistických buřičů – nejosobitější ráz.
- Sblížil se s pražskou bohémou, ale jako básník si našel svůj vlastní a osobitý projev.
- Tomanova poezie povznesla intimní i společenské konflikty člověka na začátku století.
- Spojováním postupů tradiční a moderní poetiky dosáhl mimořádné působivosti.
- Torzo života a Melancholická pouť – sbírky hluboce prožité intimní a revoltující lyriky
-Silné jsou i protikladně vyznívající harmonizující obrazy domova. Jednotlivé básně se vyznačují vyhrocenou strohostí veršované stavby.
- Sluneční hodiny (1913) – básnická sbírka
Jednotlivé básně mají často podobu propracovaného portrétu tragického osudu. V obdivu ke kráse života se básník ztotožňuje s vyděděnci a tuláky, s nimiž sdílí i touhu po spravedlnosti a sociální vzdor.
Mladí autoři byli ovlivnění anarchismem, stáli v opozici proti soudobé společnosti, žili bohémským způsobem života, měli odpor vůči autoritám i tradicím, vyznávali volnou lásku, proto se někdy označují jako protispolečenští/anarchističtí buřiči. Jejich cílem bylo přiblížit umění obyčejnému životu všedního dne, tomu přizpůsobovali slovní zásobu (využívali hovorová slova, slang, vulgarismy)
Fráňa Šrámek
Básník, prozaik, dramatik a voják.
- část dospívání žil v Písku, studoval zde gymnázium, později sem směřoval velkou část své tvorba
- studia VŠ nedokončil, věnuje se literární tvorbě
- byl 2x vězněn (účast na demonstracích a za svou báseň Píšou mi psaní, kde projevuje své antimilitaristické názory
- navázal kontakty s anarchistickými kruhy (anarchistický buřič)
- literárně a politicky se začal angažovat v anarchistických tiskovinách
- bojoval v 1. světové válce
Dílo:
- Modrý a rudý – básnická sbírka ovlivněná antimilitarismem a anarchismem
- Stříbrný vítr – student Jan Ratkin prožívá své první milostné zklamání, nerozumí světu dospělých a snaží se pochopit smysl života
- Splav – soubor milostné a přírodní lyriky ovlivněný impresionismem
- Měsíc na řekou – setkání bývalých spolužáků, kteří přemýšlí o svém ztraceném mládí
Viktor Dyk
Básník, prozaik, dramatik a kritik, který se celý život zajímal o společenské problémy a politiku.
- vystudoval práva, pracoval jako novinář
- za 1. sv. války byl aktivní v odboji a rok byl vězněn za svou literární činnost
- za první republiky se stal nejprve poslancem a pak i senátorem
- část Dykova díla představují baladicky laděná zpracování tématu jedince marně se snažícího o dosažení životního ideálu anebo satiricky glosuje aktuální politickou, společenskou či kulturní situaci
Dílo:
- Milá sedmi loupežníků – poema, čerpá z lidové pověsti, motiv lásky, smrti, vraždy, dívka se stala milenkou tlupy loupežníků, nakonec je však udá; motivy lásky, zrady a smrti
- Devátá vlna – poslední sbírka, stará námořnická vlna o deváté vlně
- Zmoudření Doan Quijota
- Krysař – námětem byla německá pověst o krysaři a jeho kouzelé píšťale, která se odehrává ve městě Hammeln
František Gellner
Překladatel, básník, bohém, kreslíř, karikaturista a voják (narukoval na frontu)
- již od mládí přispíval do časopisů, člen redakce Lidových novin
- ve svých básních promlouval spíše jako milovník alkoholu a lehkých žen a volil motivy a slova ve své době vnímaná jako krajně nepoetická, rád provokoval
- narukoval jako voják rakouské armády na frontu, o jeho osudu není nic známo, byl prohlášen za nezvěstného
- jeho básně mají písňovou formu, mnoho z nich zhudebněno
Dílo:
- Po nás ať přijde potopa! – básnická sbírka, zpochybnila patos symbolismu a dekadence
- Radosti života – básnická sbírka
- Don Juan – poetická veršovaná skladba
Nové směry
- Expresionismus
Avantgardní umělecký směr, který se objevil v německém prostředí na začátku 20. století
- Jeho podstatou je vyjádření pocitu děsu, zoufalství a utrpení
- Stěžejní mezníky pro expresionismus představují historické události – první světová válka a následné změny v poměrech tehdejší společnosti
- Cílem expresionismu je vyjádření prožitků a pocitů è v centru pozornosti zde stojí lidská psychika a ke zvýšení efektu prožitku umělci realitu deformují
è F. Kafka (N), J. Váchal, Richard Weiner
- Kubismus
Avantgardní umělecký směr, který vznikl na začátku 20. století, který se projevil především ve výtvarném umění
- U zrodu tohoto uměleckého směru stál např.: Pablo Picasso
- Kubističtí umělci se snaží věci zobrazit z několika úhlů současně – geometrické tvary
- Jazyková realita je zde rozložena na základní stavební prvky – např.: slova, básnické obrazy
- Důležité je grafické zobrazení básní nebo literárních textů
è Apollinaire – Kaligramy, Josef Čapek, S. K. Neumann
- Futurismus
Moderní umělecký směr, který vzniká na přelomu 19. a 20. století
- Základní požadavky a znaky futurismu (= z lat. slova futurus – budoucí) formuloval italský spisovatel Filippo Tommaso Marinetti v Manifestu futurismu (1909)
- Tento směr přichází s novým pohledem na umění è tzv. „umění pro budoucnost“
- Podstata futurismu spočívá v oslavě pokroku, dynamiky, rychlosti a techniky v moderní době
- V literatuře silně ovlivnil jazykovou stránku literární děl è dochází např.: k rozbití tradiční větné stavby, užívání sloves pouze v infinitivu, zrušení interpunkce è důvodem je to, že jazyk by takhle mohli být rychlý a moderní à odstraňují se všechny přebytečné věci
- Představuje také obrazotvornost, pozornost je věnována grafické stránce básně
Vladimir Malakovkij, Velemir Chlebnikov
- Civilismus
- Umělecký směr, který vznikl v 2. pol. 19. století v Americe
- Zdůrazňuje obdiv k člověku, lidskému poznání a k technickému pokroku.
- Oslavuje moderní společnost, věří v demokracii, jeho velkým přínosem je probuzení zájmu o sociální otázky a všední lidský život.
Průkopník civilismu Walt Whitman – Stébla trávy (1855), S. K. Neumann (Nové zpěvy)
Almanach na rok 1914 a jeho autoři
Sborník českých avantgardních literátů vydaný r. 1913, tedy těsně před první světovou válkou.
Almanach podnítil básník Otakar Theer, organizačně se podíleli bratři Čapkové.
Organizačně se podíleli také:
- Otokar Fischer – významný překladatel, dramaturg, básník, drama Přemyslovci
- Stanislav K. Neumann – český spisovatel (básně Dub, Střevlíci, Cirkus)
- Arne Novák – český výtvarník, literární historik, kritik, germanista psal monografie o Janu Nerudovi
- Otakar Theer – básník, prozaik, dramatik, překladatel, dekadentní a erotické motivy
- Stanislav Hanuš, Vlastislav Hofman, Jan z Wojkowicz
Novoklasicismus (počátek 20. století)
- nepředstavoval vyhraněný literární směr è šlo spíše o snahu o oživení zdrojů klasické tradice a jejich využití při hledání nových výrazových prostředků.
- jednalo se o neosobní vyprávění, jednoduché a kompozičně vyvážené.
- témata byla nadčasová, autoři zdůrazňovali nadřazenost rozumu a morálních zásad.
- vznikaly pochyby, zda jde o moderní směr, který chce navrátit dílům řád, či zda jde pouze o návrat k dřívějším formám
è F. Langer – Zlatá Venuše, V. Dyk – Krysař à návrat k tradici
Německy psaná literatura daného období v českých zemích
Německy psané texty vytvořené básníky a spisovateli, kteří působili v Praze v druhé polovině 19. a na začátku 20. století
- Pražští rodáci většinou Židé è odráží se složité národnostní poměry v jejich tvorbě
- Překládali česky píšící autory, usilovali o kulturní zprostředkování
Gustav Meyerink (1868-1932) – ovlivněn pražským ghettem a studiem okultních jevů
- Přeložil některá díla Charlese Dickense.
- Dílo: román Golem (fantaskní román, odehrává se v ulicích pražského ghetta)
- Psal také dramata: Otrokyně rhódská (komedie)
Max Brod (1884-1968) – překladatel, skladatel, člen Pražského kruhu, přítel Kafky (po jeho smrti vydal jeho díla), šířil díla českých autorů. Dílo: Franz Kafka: Životopis (životopis), Osudný rok (román z r. 1934, chlapec zde dospívá za první světové války), Život plný bojů (zaznamenány paměti autora)
Franz Werfel (1890-1945) – člen Pražského kruhu, expresionista, přispíval do novin, přeložil Slezské písně, redakce válečných novin ve Vídni, ohromil i Kafku – ovlivněn.
è Romány – Hvězda nenarozených, Čtyřicet dnů, Novela – Dům smutku
Franz Kafka (1883-1924)
Pražský německý žid na počátku 20. století è vnímal se jako cizinec, nenalézal domov ve společnosti
- Byl vystudovaný právník; hubený, stydlivý, sportovec
- Uměl dobře česky, češtinu měl rád, ale psal německy
- Pro Kafku bylo psaní na prvním a jediném místě
- Kafkův přítel a editor – Max Brod – nerespektoval Kafkovo přání, aby nic nepublikoval
- Kafka i „jeho“ Milena Jesenská milovali Dostojevského literaturu – byl nazýván německým Dostojevským
- Milena Jesenská – Kafkova milenka – byla úplně jiná než Kafka, živelná, plná života, bohémka; skončila v koncentračním táboře při transfúzi krve
- Bydlel snad ve všech domech kolem Staroměstského náměstí
- potíže i v rodině, kritický vztah k otci (otec měl jiná očekávání)
- využívá netransparentní autobiografičnost – přihlížíme k životu autora
- píše věcně, stroze, chladně, koncentrované psaní (tzv. advokátština), záliba v detailu, některé obrazy snově poetické, vypravěč působí nezaujatě, ale čtenář je zaujat a zneklidněn, jména v jeho dílech pro něj nejsou důležitá
- většina Kafkových hrdinů umírá a vůbec se smrti nebojí
- opakuje se v díle motiv viny a trestu
- umírá na TBC
Dílo:
- Ortel (1912) – povídka, kterou napsal za 8 hodin a díky níž se stal slavným spisovatelem; příběh o otci, který pošle syna na smrt, autorita otcovská
- Proměna (1912) – povídka, za kterou získal literární cenu (česky 1929), název pochází ze středověku, nápad na Proměnu dostal v posteli, když měl špatnou náladu.
Vina v lidské existenci, proviněn tím, jak žil è zaspal (malé provinění = velký trest), vzpoura proti povinnosti a pro ostatní v rodině je tedy havěť, nepostaral se o ně, prvotní vina.
- Zobrazuje reálný svět – rozvíjí je v literatuře
- Kafkovské symboly v celé povídce è všichni projdou proměnou a postarají se o sebe
- Estetika odporného
- Podvojná existence: člověk hmyz – rodina ho vidí jako hmyz, on se vidí jako člověk
- Téma osamocenosti, nevedl dialog, protože mu nerozuměli
- Ponížení a trapnost – brouk je veliký è otec ho zabije jablkem
Čapkovy překlady
- Překlady svých děl do anglického jazyka
- Francouzské překlady
Dokonalé, vzor překladů → věnoval se jim během 1. světové války a ve 30. letech.
- Nejprve považoval své překlady za projev solidarity národu, později si uvědomil, že od francouzských tvůrců se čeští spisovatelé mohou hodně naučit.
- Při překladech češtinu tvaruje, ohýbá ji
- Zachovával znění básně bez ohledu na tendence, které v Čechách převládaly
- Byl to slovesný umělec. Ovlivňuje básnictví è vázanost francouzského slovosledu
- Čapek vystoupil z kruhu domácích spisovatelů è spolupráce s jinými světovými autory
- Dostal ČR do povědomí ostatních národů
- Apollinaira – Alkoholy života, Baudelaira – Květy zla