Tabulka – Starší česká literatura

Souhrn v tabulce.

Tabulka ke stažení v PDF / v excelu.

Čitelnější v mobilu (vloženo jako obrázek)

Okruh Datace Autor / kategorie Dílo Obsah díla
1 9. stol. Konstantin Proglas předmluva k evangeliím; 111 veršů původně v řečtině, následně stsl., zdůrazňuje právo člověka na konání bohoslužeb v mateřském jazyce (sv. Pavel – raději 5 slov, kterým rozumíme, než 10 tis nesrozumitelných)
9. – 10. stol. sv. Kliment/mnich Goras Panonské legendy první původně stsl. psané dílo u nás; legendy; Život Kons. (starší, složitější, autor sv. Kliment Lechický); Život Metodějův (mladší, kratší, autor mnich Goras); hodnota nejen literární, ale i faktografická, politický podtext (polemika s bavorskými kněžími)
překlad Zákon sudnyj ljudem soupis právních norem; pouze překlad doplněný o několik „našich“ §§
údajně Metoděj Nomokánon
Paterik
konec 9. stol. přímí žáci C + M Kyjevské listy modlitby; psány nejstarší formou hlaholice; opis najezen koncem 19. stol. v Kyjevě ve velmi dobrém stavu; dodnes spory s Bulhary o místo vzniku
11. stol. Pražské hlaholské zlomky
Legenda o svatém Václavu
10. -11. stol. údajně sv. Vojtěch Hospodine, pominuj ny starosl.+ stará čeština; lid se obrací k bohu a prosí o mír a dostatek
12. stol. neznámý Svatý Václave, vévodo české země stará čeština; duchovní píseň; prosba národa k patronu českých zemí; původně 3 sloky, v 16. stol. 9 slok
2 svatováclavské legendy Život sv. Václava
První legenda o sv. Václavovi
Druhá legenda o sv. Václavovi
Kristiánova legenda z ní vychází dvě mladší literárně hodnotné legendy: Když již vycházelo slunce a Když slunce spravedlnosti rozlévalo paprsky
svatoludmilské legendy Legenda o svaté Ludmile
Kristiánova legenda psána latinsky, nejstarší spis českého autora, líčí počátky VM a život sv. Václava a Ludmily, jejich smrt a zázraky; Kristián údajně strýc sv. Vojtěcha
svatovojtěšské legendy Canapariova legenda (Vita prior)
Brunova legenda (Vita altera)
2 Verše o umučení sv. Vojtěcha básnická skladba; vylíčena Vojtěchova touha po řeholním životě
svatoprokopské legendy Život sv. Prokopa starobylý
Život menší (Vita minor) první opat Sázavského kláštera;
Život větší (Vita maior)
3 12. stol. Kosmova kronika česká Chronica Boemorum; psána latinsky; není jen literatura faktu, ale vyprávění; rozlišuje, co slyšel (důvěryhodnost svědků) a co sám zažil; Kosmas = vzdělanec evropské úrovně; následníky např. Kanovník vyšehradský (není tak kvalitní, ale zato silně protiněmecký), mnich sázavský (doplnil kroniku o slovanskou liturgii, také protiněmecké)
14. stol. Zbraslavská kronika autor Petr Žitavský; psána latinsky; autor klade důraz na morální hodnocení zachycených událostí
poč. 14. stol. Dalimilova kronika veršovaná česky psaná; autor neznámý
14. stol. Vita Caroli (Život Karlův) někdy počítána mezi kroniky; psaná latinsky; paměti Karla IV. o svém životě
4 13. – 14. stol. rytířská epika Alexandreis veršovaný staročesky psaný epos o životě a smrti Alexandra Velikého; údajně alegoricky postava Přemysla Otakara II.
rytířská lyrika kurtoazní poezie (Jan Lehár)
duchovní písně Svatý Václave, vévodo české země
Ostrovská píseň
Kuhnutina modlitba
právní spisy Rožmberská právní kniha
5 14. stol. Vita Caroli (Život Karlův)
Latinsko-český slovník
anonym Alexandreis
Zbraslavská kronika
Spor duše s tělem
Podkoní a žák
Legenda o sv. Prokopovi
Vita maior
Legenda o sv. Dorotě
rytířské eposy Tristan a Izolda
lyrické básnictví Jezu Kriste, ščedrý kněže
5 14. stol. Bůh všemohoucí
světská lyrika Stratilať sem milého
Drievo sie listem odievá
Otep myrrhy
Přečekajte všie zlé stráže
filolozof. a teolog. lit. Spis Tkadleček
dramatická tvorba Mastičkář
Hra veselé Magdalény
próza Deník Václava Šaška z Bířkova o.. … jízdě a putování Lva z Rožmitálu z Čech až na konec světa v letech 1465-67
satira Podkoní a žák
Píseň veselé chudiny
Hradecký rukopis
6 14. – 15. stol. Tomáš Štítný ze Štítného Knížky šestery o obecních věcech křesťanských
Kodex Klementinský
Knížky o šašiech
Řeči sváteční a nedělní
Exempla
Sborník vyšehradský
Milíč z Kroměříže Nedonošený plod
Matěj z Janova Pravidla Starého a Nového zákona
Konrád Waldhauser Postila studentů svaté pražské university
Jan Hus Rozprava o odpoustcích a Proti papežské bule
O šesti bludiech
O církvi
O českém pravopise
Výklad viery, Desatera a Páteře
Dcerka čili O poznání cesty pravé
Knížky o svatokupectví
6 14. – 15. stol. Postila
Husovy listy
Jeroným Pražský Řeč o chvále svobodných umění
Jakoubek ze Stříbra Traktáty
Zjevení sv. Jana
Vavřinec z Březové Husitská kronika
Mikuláš z Pelhřimova Táborská kronika
Jan Želivský Collecta
Petr Chelčický O boji duchovním
O trojím lidu
Řeč o základu zákonů lidských
Sieť viery pravé
Postilla
Jistebnický kancionál
Václav Šašek z Bířkova Deník Václava Šaška z Bířkova o..
Další spisy Budyšínský rukopis
Žaloba Koruny české
Porok Koruny české
Hádání Prahy s Kutnou Horou
Václav, Havel a Tábor
Husovy dopisy
7 15. stol. Jan ze Žatce Oráč z Čech
neznámý Tkadleček
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic O lidské ubohosti, O lakotě, O štěstí latinsky píšící, moralizující verše
Žaloba k sv. Václavu, O položení Prahy a mravech jejích obyvatel latinsky píšící, prozaická politická a didaktická tématika
Augustin Olomoucký
Jan Skála z Doubravky „Dubravius“ O rybnících latinsky psaný hospodářský spis
Řehoř Hrubý z Jelení překlad Chvály bláznovství český překlad satiry Erasma Rotterdamského
Napomenutí Pražanům
7 15. stol. Viktorin Kornel ze Všehrd působil na pražské univerzitě jako mistr, byl významným úředníkem a právníkem; psal česky i latinsky; hlavní představitel národního humanismu, usiloval rozvoj literatury v češtině; hojně cituje antické autory (především Cicerona); obdivoval se římskému právu – opravdový humanista
O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery právní spis; čerpal materiál v zemských deskách (český právní zákoník); dílo nebylo ve své době příliš úspěšné; v díle se snaží podpořit úsilí měšťanstva v zápase měst se šlechtou
O napravení padlého překlad díla Jana Zlatoústého; Viktorin zde vytyčil program českých humanistů – český vzdělanec by měl psát česky a tím rozvíjet češtinu; obrana krásy češtiny
Mikuláš Konáč z Hodiškova Pravidlo lidského života překlad z indického souboru bajek
Řeči a naučení hlubokých mudrců čítanka antického myšlení
Jan Hasištejnský z Lobkovic Zpráva a naučení synu Jaroslavovi soubor pravidel života mladého šlechtice
Elegie o jeho putování
Martin Kabátník Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta cestopis; osobní zážitky
8 16. stol. Beneš Optát, Petr Gzell, Václav Philomates Gramatika česká první česká mluvnice opatřena kritickými poznámkami Jana Blahoslava
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic filosofická próza a básně
Jan Blahoslav
Jan Amos Komenský
Jan Skála z Doubravky historik a spisovatel, sepsal soubor humanistických rad panovníkovi ´´
Jan Campanus Vodňanský básník a dramatik, hudební skladatel
Jan Jessenius lékař, matematik, popularizoval přírodní vědy, provedl první veřejnou pitvu v Praze
Řehoř Hrubý z Jelení
8 16 stol. Hynek z Poděbrad první známá oběť syfilis v Evropě;
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Václav Vratislav z Mitrovic
Historie o bratru Janu Palečkovi knížka lidového čtení; velmi oblíbená zábavná próza
Jiří Melantrich tiskařská a vydavatelská činnost
Jan Blahoslav biskup JB; básník, překladatel, pedagog; psal česky; významně přispěl k vývoji českého jazyka a jazykovědy; nelibě nesl užívání hovorových slov a nářečních tvarů; bojoval za vyšší vzdělání všech členů JB; vzdělání má být spojeno se zbožností; usiloval o ustálenou jazykovou normu; pěstoval kulturu mluveného projevu
Akta jednoty bratrské soubor historických zpráv a pramenů k dějinám jednoty; významná historiografická práce, díky které poznáváme více dějiny JB; jde o 8 svazků
Filipika proti misomusům filipika = bojovný proslov, misomusové = odpůrci vzdělání; spis proti biskupu Janu Augustovi, který nebyl nakloněn vzdělání bratří
překlad Nového zákona první překlad Nového zákona do češtiny z původních jazyků; ovlivnil další překladatele k překladu Starého zákona – oba součastí Bible kralické; jazyk a styl se staly vzorem spisovné češtiny až do konce 18. století
Musica učebnice hudební teorie pro zpěváky s radami pro skladatele písní
Šamotulský kancionál JB přispěl svými písněmi do Šamotulského kancionálu (později ivančického); považován za nejkrásněji upravený bratrský kancionál
Gramatika česká frazeologie, skladba a slovník, dobová přísloví; sloužila jako jazyková příručka při překlad Nového zákona; zasazoval se o oddělování mluvy hovorové od spisovné; vnímal češtinu citově a řeč krásně
Václav Hájen z Libočan katolický kněz, vlastenec, výborný vypravěč a kronikář
8 1541 Václav Hájen z Libočan Kronika česká výpravná beletrizující kronika; není to vědecká práce založená na práci prameny, a tudíž není historicky věrohodná; Hájek si některá fakta upravoval podle svých autorských potřeb a fantazie a některá důležitá data zapomněl zmínit úplně; kronika nicméně podává díky autorovým literárním schopnostem kompaktní obraz o české minulosti; díky své čtivosti a ucelenosti byla oblíbená po celá staletí a mnozí umělci se z ní inspirovali ve svých dílech; od Praotce Čecha – korunování Ferdinanda I. Habsburského českým a uherským králem
9 Jan Amos Komenský učitel národů; protestant; zastával zásady při výuce (názornost, systematičnost a soustavnost, přiměřenost…); 3 manželky; procestoval Polsko, UK, Švédsko…
Spisy teologické a filosofické
1619 Listové do nebe fiktivní dopisy chudých Kristu, stěžují si na bohaté, vzájemné rozhovory chudých a bohatých s Kristem. Výrazně ovlivněno myšlenkami Jednoty bratrské (chudoba, rovnost, přísnost). Útěšný spis, obhajoba křesťanství jako jediného východiska
1622 Přemyšlování o dokonalosti křesťanské adresuje své ženě, která žije opuštěna ve Fulneku.”Manželko má milá , klenote můj po Pánu Bohu nejdražší!” 12 kapitol o správném životě křesťana.
1623 Truchlivý po smrti ženy začal psát první dva díly, další dva dokončil až po vestfálském míru. Dialogický traktát, neobsahuje ironii, nadsázku jako Labyrint. Hluboká inspirace knihou Jobovou. Vystupují v něm personifikované entity Truchlivý, Rozum, Víra a Kristus. V závěru útěšného spisu se otevírá naděje na příchod Krista a jeho blažené říše na zemi. Komenský byl ovlivněn i chiliasmem – očekávání příchodu Boží říše trvající tisíc let, ukončení dějin. Sám věřil na zjevení a stýkal se s vizionáři.
1623 Labyrint světa a ráj srdce “Labyrint je vrchol naší barokní prózy vůbec.” Černý
9 1650 Jan Amos Komenský Kšaft umírající matky JB kšaft=závěť, zklamání z vestfálského míru, postava matky symbolem Jednoty, zdůrazňuje úlohu českého národa, připravuje věřící na možný zánik Jednoty bratrské.
Spisy pedagogické
1631 Brána jazyků otevřená Již za jeho života vyšla v mnoha jazycích a zajistila mu proslulost. Učebnice latiny a vedle ní moderních jazyků. 1000 paragrafů na různá témata, žák si pamatuje pomocí průpovídek.
1658 Orbis sensualium pictus Svět v obrazech; vychází z Brány, obrázky sám předkreslil. Učebnice, obrázkový slovník. Původně latina, ale později dvojjazyčně s angličtinou, němčinou, ale i maďarštinou a češtinou. Dialog mezi učitelem a žákem, začíná větou: “Pojď synu a uč se maudřeti (později upraveno na Uč se moudrým býti). Žák dopovídá otázkou: Co to je moudrý?”. 150 kapitol na různá témata s obrázky. Zde uplatnil svou zásadu škola hrou.
1627-38 Didactica magna Velká didaktika; je první z velkých spisů Jana Amose Komenského o pedagogice a školství. Jde o jedno z prvních soustavných didaktických děl vůbec a nejvýznamnější didaktické dílo Komenského.
Pavel Skála ze Zhoře Chronologie církevní 16 000 stran, nikdy nebylo vydáno, dějiny křesťanství od počátku. Dějiny vnímá jako boj pravé reformované církve s Antikristem.
1634 Petr Stránský u Stránky O státě českém latinský spis, psaný encyklopedickým způsobem, popis kraje, státoprávního postavení, o obyvatelích, náboženských proměnách, přidružených zemích (Morava, Slezsko, Lužice),  knížatech a králích, zákonech, sněmech, mincovnictví. Podal zde celkový výklad o českém království před rokem 1620. Kniha je psána v duchu tolerantní, snášenlivé, svobodymyslné České konfese.
1618 Okřik spis na obranu českého jazyka, svou vroucností je srovnatelný s Blahoslavem, Žerotínem, Balbínem.
Pavel Ješín z Bezdězí Posmrtná paměť českým hrdinům popraveným 1621 spisek věnován jejich vzpomínce, protihabsburský, protikatolický
10 Pavel Ješín z Bezdězí Svatováclavská bible Měla nahradit zakázanou Bibli kralickou, jde o jezuitský – tedy katolický překlad i výklad Bible, který odpovídal potřebám církve. Přesto z části vychází z Bible kralické, která měla jazykově velmi zdařilé zpracování.
1621-1688 Bohuslav Balbín psal pouze latinsky; jezuita, učitel na jezuitských školách, později jezuitský historik
Učené Čechy literární a kulturní dějiny českých zemí
Rozmanitosti na obranu jazyka slovanského, obzvláště českého „encyklopedie“, vlastivěda, etnografie a zeměpis dohromady
Rozprava na obranu jazyka slovanského, obzvláště českého vydáno až za NO; obhajoba češtiny, podle něj je využitelná ve všech oblastech literatury, národ má právo na vlastní jazyk
Tomáš Pěšina z Čechorodu Moravopis pětisvazkové dílo o Moravě
Adam Michna z Otradovic Česká mariánská muzika radostná i žalostná kancionály; píseň Chtíc, aby spal, Pod našima okny, Hajej. Můj andílku
1619-1680 Bedřich Bridel jezuita; psal duchovní lyriku českým jazykem
Co Bůh? Člověk? duchovní poema (rozsáhlá báseň), úvaha o dokonalosti boží a lidské nicotnosti, vyšší styl
17. – 18. stol. Felix Kadlinský Zrcadlo bolestné Matky Boží Panny Marie dílo oslavující Pannu Marii
Jan František Beckovský Poselkyně česká kronika – popisuje české dějiny od nejstarších dob až do roku 1700 – podnět k jejímu napsání byla nedostupnost České kroniky Václava Hájka z Libočan
páter Koniáš Citara Nového zákona kancionály
Písně na evangelia nedělní
Václav Jan Rosa Čechořečnost jazyková příručka, psaná latinsky, pravidla časomíry
Thesaurus linguae Bohemicae čtyřsvazkový slovník – nedokončený – pomohl Jungmannovi při vydání jeho slovníku
Matěj Václav Šteyer Brus jazyka českého jazyková příručka, psaná latinsky
Kancionál český sbírka českých katolických duchovních písní, mnoho z nich se při bohoslužbách zpívá dodnes
Věčný pekelný žalář značně rozšířený překlad z italské předlohy, rozsáhlý barokní popis pekla
11 1753-1829 Josef Dobrovský jazykovědec a historik; zakladatel slavistiky (soubor vědních disciplín, které se věnují slovanským literaturám a slovanským jazykům); psal německy
1792 Dějiny české řeči a literatury (Geschichte der bőhmischen Sprache und Literatur); zachytil souběžně s vývojem jazyka i dějiny české literatury; vývoj literatury spojoval se stavem jazyka, proto za vrcholné období považuje období veleslavínské
1809 Zevrubná mluvnice jazyka českého (Ausfűhrliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache); základní význam pro ustálení spisovné češtiny v obrozenecké době; nastínil celý systém jazyka a formuloval jeho zákonitosti
1753-1808 Václav Matěj Kramerius založil r. 1791 vlastní nakladatelství a knihkupecký podnik Česká expedice prvním literárním a společenským střediskem obrozenecké Prahy (scházeli se tu pražští vlastenci a vzdělanci, ale i venkovští čtenáři a písmáci a debatovali zde o literárních, společenských i politických událostech); – jako jeden z prvních pochopil význam novin, z počátku vydával týdeník Pražské noviny (1786 – 89) (Schönfeldské), později Pražské poštovské noviny, které nakonec přejmenoval na Krameriovy c. k. vlastenecké noviny.
Václav Thám Básně v řeči vázané obsahuje básně starších autorů, překlady z cizí poezie i původní příspěvky soudobých českých autorů
1769-1820 Antonín Jaroslav Puchmajer Óda na jazyk český, Óda na Jana Žižku
1773-1847 Josef Jungmann jazykovědec, básník, historik, překladatel; Jugmannova básnická škola; psal česky
Česko-německý slovník dílo monumentální, zachytil slovní zásobu ze všech dostupných pramenů
časopisecká stať Rozmlouvání o jazyku českém proti poněmčování ve školách, stať je zároveň i jistým jazykovým programem: požaduje uvedení češtiny do škol i úřadů, dosažení co nejvyšší literární úrovně českých děl a navazování kulturních styků se slovanskými národy
stať O klasičnosti literatury a důležitosti její zdůrazňuje potřebu literatury, která by vyjadřovala zájmy národní společnosti, tato služebnost české literatury zůstala pak trvalým rysem celého vrcholného období Národního obrození
11 1820 Josef Jungmann Slovesnost dílo spojující učebnici teorie literatury pro gymnázia a čítanku
Historie literatury české souhrnný obraz vývoje české literatury
Zápisky závěr jeho života, nebyly určeny pro veřejnost
1795-1861 Pavel Josef Šafařík
1837 Slovanské starožitnosti vylíčení nejstarších dějin slovanských národů až do konce 1. tisíciletí, významnou myšlenkou bylo, že Slované patří vedle Řeků, Římanů, Germánů a dalších kulturních národů ke spolutvůrcům evropské kultury
Dějiny slovanského jazyka a literatury podle všech nářečí Češi a jejich kultura chápáni jako součást slovanského celku
Tatranská můza s lýrou slovanskou básnická sbírka
Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie vyslovení požadavku umělecky náročné tvorby – doporučení časomíry, napsal společně s Palackým
1793-1852 Jan Kollár básník, představitel myšlenky slovanské vzájemnost, v díle skloubil osobní prožitky s nadosobními ideály;
1824-1852 Slávy dcera vrchol tvorby, alegorie Slovanstva; sbírka znělek s časoměrným Předzpěvem, sbírka obsahuje v konečné verzi pět částí: Sála, Dunaj, Labe, Léthé (slovanské nebe) a Achreon (slovanské peklo); živá Mína se proměnila v alegorii Slovanstva (bohyni Slávu), milostná touha splývá s vlasteneckým citem, osu sbírky vytváří představa pouti slovanskými zeměmi, hlavní myšlenky
1799-1852 František Ladislav Čelakovský básník, sběratel lidové poezie, redaktor a překladatel; reprezentant literatury, která sbližovala poezii s lidovou slovesností – lidová poezie byla chápana jako odraz „národní duše“; vnímán jako Kollárův protipól ; překladatelská a sběratelská činnost
1822-27 Slovanské národní písně poezie slovanských národů v původním znění i v českém překladu
1852 Moudrosloví národu slovanského v příslovích slovanská přísloví a pořekadla
11 1829 Ohlas písní ruských čerpal z ruských bylin, ale některé básně vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti, básně postihují slohové zvláštnosti ruské lidové epiky i lyriky a v tom je jejich umělecká účinnost, dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají povahu dávných bohatýrských zpěvů, zobrazují život ruského lidu ve šťastných i smutných okamžicích, jako je život mladých, jejich láska, poměr mezi dětmi a rodiči; dovedl mistrně vyjádřit jemné milostné stavy
1839 Ohlas písní českých vyjádřil v něm ráz českého života, obraz českého venkovského lidu z konce 30. let, odlišnost ruské a české poezie charakterizoval úvodním srovnáním krajinného rázu ruské a české země, častější satirické a výsměšné písně a popěvky, mířící hlavně na vrchnost a na maloměšťáka, vystihl ráz české lidové písně s její lehkostí a rozmanitostí
1798-1876 František Palacký „Otec národa“, historik, zakladatel moderního českého dějepisectví, zastánce austroslavismu, angažoval se v politice
Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě životní dílo a zároveň vrcholné dílo českého obrozeneckého dějepisectví; píše od r. 1836 německy, od 1848 česky, dokončeno 1876, 5 dílů; obsáhly dobu od začátku národních dějin po rok 1526; smysl českých dějin viděl v neustálém střetávání českého prvku s německým
Rukopis královedvorský akce kamarádů Hanky a Lindy a dalších kumpánů:)
Rukopis zelenohorský
1792-1859 Václav Kliment Klicpera hry rytířské a historické, zpracovával motivy pohádkové i hry ze současnosti; pomocí postav dovedl vyvolat napětí mezi atmosférou hry a skutečností
1820 Divotvorný klobouk většinou vítězí mladí lidé se svým vtipem a morální převahou
1825 Rohovín čtverrohý
1829 Každý něco pro vlast
Blaník historické hry jsou většinou volným zpracováním kronikářských látek
Jan za chrta dán
Božena
1741-1816 František Jan Vavák PÍSMÁK; milčický rychtář
11 Knihy pamětní zprávy o událostech z let 1770-1816
Smlouvy neb chvalitebné řeči svatební lidová slovesná tradice, obsahuje svatební písně, Vavák se tu cítí jako prostý člen lidového kolektivu, který zapisuje jednu z variant obřadního zpěvu svatebního
1789 Píseň historická o zkáze, těžkostech a trestech roboty komentuje časové události; Vavák tu přijímá zpravodajský tón písní jarmarečních, jejich šíři a rozvleklost; vystupuje jako poučený znalec a komentátor předváděných událostí, ale neváhá vyslovit i své stanovisko k jejich významu; nejvýznamnější obsáhlá veršovaná skladba napsaná ke dni zrušení roboty Josefovým patentem berním a urbariálním; obsáhlá skladba (čítá v Knihách pamětních 1284 veršů, v definitivním textu ve Vavákově rukopisném sborníku Sbor písní 1338 veršů) nejen vyslovit radost ze zrušení roboty a dík Josefu II., ale chtěl robotu předvést také jako historický jev v celé šíři jejích forem i v celém dosahu její hrůzy; smysl pro reálné vidění i pro zevšeobecnění životních zkušeností, aniž ji chybí i jistý patos vyvěrající z kolektivního zážitku celé selské třídy; Vavák neváhá vystupovat jako mluvčí sedláků, je hrdý na svou příslušnost k stavu selskému.
12 1782-1853 Josef Dlask český písmák, sedlák a rychtář na Bukovině
Zápisky sedláka Josefa Dlaska Několik částí
I. JÁDRO SVĚTA – téměř doslova opsaná tehdy oblíbená knížka VEJTAH SVĚTA (Jiří Václav Paroubek) – kniha otázek a odpovědí – původně určená pro školní děti – možná přepisoval předčítání (odlišný pravopis, nedodržuje interpunkci, stejná slova píše pokaždé jinak, někdy nepochopil správný smysl věty);
Suma celého vejtach (světa)
a/ DÍL PRVNÍ / O MÍLÍCH
b/ DÍL DRUHÝ / O ČTYŘECH DÍLÍCH SVĚTA
c/ DÍL TŘETÍ / O DRUHÉM DÍLU SVĚTA, JENŽ JEST ASIA
d/ DÍL ČTVRTÝ / O TŘETÍM DÍLU SVĚTA, JENŽ JE AFRIKA
e/ DÍL PÁTÝ / O ČTVRTÉM DÍLU SVĚTA, JENŽ JEST AMERIKA A NOVÝ SVĚT SW NAZÝVÁ
f/ DÍL ŠESTÝ / O ČTYŘECH MONARCHIJÍCH SVĚTA
12 g/ PŘÍDAVEK ROZLIČNÝCH PAMĚTÍ A HODNÝH VĚCÍ I PRO POTĚŠENÍ
Alois Beer Památnosti mého podomování Třetí svazek pamětí zachycuje období, kdy se autor, odkázaný pro chorobu na klauzuru výměnkáře, oddává vzpomínkám a dává jim literární podobu. Zápisky nejsou jen historickým dokumentem, ale vyvolávají navíc podivuhodně pravdivou dobovou atmosféru, která toto zvláštní a ojedinělé dílo přibližuje moderní reportáži.
1808-1856 Josef Kajetán Tyl novinář (zakladatel časopisu Květy), herec, dramatik; na vrcholu kariéry byl na konci 40. let, kdy řídil uvádění českých her ve Stavovském divadle, organizoval český kulturní život; v době své největší slávy byl (a stále je) nazýván Miláčkem národa; na konci života se vrátil ke kočovnému divadlu, zemřel v chudobě.
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka drama; Komedie, jejíž název je odvozen od oblíbené slavnosti ševců. Osou příběhu je láska měšťanské dívky Lidušky a mlynářského chasníka Jeníka. V této hře poprvé zazněla píseň Kde domov můj (hudba J. Škroup)
Strakonický dudák aneb hody divých žen drama; Hlavním hrdinou příběhu je dudák Švanda, který odchází do ciziny, aby vydělal peníze a mohl se oženit se svou milou Dorotkou.
Dekret kutnohorský novela; V době doby Václava IV., na pozadí zápasu českých a německých mistrů o ovládnutí pražské univerzity, se odehrává milostný příběh vlastence mistra Bočka a Němky Hedviky.
1811-1870 Karel Jaromír Erben český spisovatel, básník, historik, překladatel, archivář; sbíral lidovou poezii a pohádky; převyprávěl např. Zlatovlásku, Otesánka, Sůl nad zlato, Tři zlaté vlasy děda Vševěda ad.
Kytice z pověstí národních sbírka 13 balad; vyšla v roce 1853 v počtu 12 básní po 20 letech práce; v roce 1861 do sbírky přibyla báseň Lilie – 13 básní; inspirace lidovými mýty, písněmi, obyčeji; sbírka má 13 básní (12 balad a závěrečná báseň Věštkyně); rozvržení je logicky promyšlené (zrcadlově protilehlé básně mají shodné znaky)
Prostonárodní české písně a říkadla
Slovanské báje o stvoření světa
12 Karel Jaromír Erben Báje a pověsti slovanské
1820-1862 Božena Němcová vlastním jménem Barbora Panklová (rozená Novotná) – původ nejasný; byla emancipovaná; dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice; provdala se v 17letech za fin. úředníka Josefa Němce – manželství nebylo šťastné; kvůli povolání manžela se rodina často stěhovala; po příchodu do Prahy začala psát, ihned se zařadila mezi společenskou elitu, což nelibě nesl její manžel; měla 4 děti (Karel, Hynek, Jaroslav a Teodora) Hynek umírá v r. 1853 na tuberkulózu; pochována na hřbitově na Vyšehradě; sbírala lidovou slovesnost a psala pohádky (Čertův švagr, Sedmero krkavců, Princ Bajaja, O Smolíčkovi…)
Babička povídka/román
Divá Bára povídka
1821-1856 Karel Havlíček Borovský zakladatel české žurnalistiky; literární kritik, básník, novinář a politik; přídomek „Borovský“ odvozen od místa narození; žil v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod); byl vyloučen z kněžského semináře, odchází do Ruska; v Rusku byl vychovatelem – ztráta iluzí o Rusku; po návratu se stal novinářem; r. 1848 vydával vlastní Národní noviny; po revoluci v r. 1848 internován na 4 roky do Brixenu; symbol statečnosti, boje proti útlaku a národní svobody; po návratu z Brixenu umírá na tuberkulózu (v 35 letech); jeho pohřeb byl sledován tajnou policií, stal se manifestací proti útlaku rakouských úřadů
Tyrolské elegie básnická skladba
Král Lávra básnická skladba
Křest svatého Vladimíra básnická skladba
12 1813-1877 Karel Sabina český radikální demokrat, publicista, spisovatel a literární kritik; studoval práva a filozofii, studia nedokončil – začal se věnovat literární činnosti; byl znám svou výbornou pamětí, perfektní výřečností a velmi snadným psaním článků, statí, ale i veršů a prózy; za přípravu povstání v květnu 1849 zatčen, r. 1853 odsouzen k trestu smrti, ale nakonec r. 1857 amnestován; r. 1872 předal tajnou zprávu pražské policii; veřejnost ho prohlásila za vlasteneckého zrádce a jeho jméno zmizelo z pultů českých knihkupectví (donášel i na lidi ve svém blízkém okolí)
Prodaná nevěsta libreto (B.Smetana)
Braniboři v Čechách libreto (B.Smetana)
Oživené hroby nejzdařilejší a nejznámější román vycházející z vlastních zkušeností z olomoucké věznice
1829-1890 Josef Václav Frič básník, prozaik, dramatik a novinář, aktivní účastník revoluce 1848; byl ve styku s tajným spolkem Repeal a revolučními demokraty, a účastnil se demonstrací a bojů na barikádách; ze stejných důvodů zatčen, vězněn a v r. 1854 amnestován; následně žil po policejním dozorem; v r. 1859 požádal o povolení vystěhování ze země; po 20 letech se z emigrace vrací do země a jeho tvorba se setkává s nechopochením; přispíval do časopisů Lumír, Květy, účastnil se almanachu Máj
Paměti (I. – IV. díl) bibliografie – uspořádal Hugo Traub
Výbor básní počáteční verše J. V. Friče, v nichž převládají ideály subjektivismu, titánské myšlenky