4. Výstavba jazykových projevů a styl: stylové jevy tematické výstavby a textového členění (slohové postupy – horizontální a vertikální členění textu).

Výstavba jazykových projevů a styl se týkají struktury a organizace textu.

Stylové jevy tematické výstavby a textového členění se vztahují na způsob, jakým je text strukturován a organizován.

Slohové postupy jsou způsoby, jakými je text strukturován a organizován.

 

Členění textu:

  • Horizontální členění textu
  • Vertikální členění textu

 

Horizontální členění textu → text strukturuje, rozčleňuje na jednotlivé části: začátek, střední a závěrečnou část, v psaném textu na kapitoly a odstavce.

Horizontální členění

= členění lineární

  • odstavce, kapitoly, díly
  • předmluva, úvod, stať, shrnutí, závěr, doslov
  • titulek, podtitulek, mezititulek

 

Odstavce

  • pomáhají čtenáři postupně vstřebávat text
  • nejdůležitější = počáteční a závěrečný odstavec
  • přechody mezi odstavci:

měkké – plynule navazují

ostré – nenavazují

 

Vertikální členění textu se v stylistice vztahuje na uspořádání informací v textu podle míry jejich důležitosti. Vertikální členění textu vytváří hierarchii jednotlivých informací a vazby mezi nimi v celém textu (např. velikost a typ písma, odrážky, číslování, poznámky pod čarou atd.).

Vertikální členění

= členění hloubkové, vzniká vícevrstevný text

-pomáhá čtenáři přijmout text

-nejdůležitější v učebnicích a studijních materiálech

-užívají se prostředky: zvýrazňující x upozaďující

 

Psaný projev: grafické prostředky:

  • typ písma
  • styl písma
  • verzálky (velká písmena) x minusky (malá písmena)
  • velikost písma
  • číslice (kapitola 1, desetinné třídění – podkapitola 1.1 a 1.2 …)
  • velká písmena A, B, C …, k nim jsou podřazeny části označené číslicemi arabskými a římskými, jim jsou podřazeny části označené písmeny malými (a, b, c…)
  • barevné rozlišení
  • podtrhávání slov

 

Mluvený projev: jiné prostředky:

  • parajazykové (intonace, síla hlasu, tempo, rytmus, pauzy, frázování…)
  • mimojazykové (mimika, gestikulace, postoj, vzdálenost od partnera, vzájemný dotyk…)

 

Slohové postupy jsou způsoby, jakými je text strukturován a organizován.

Základní slohové postupy zahrnují popisný, výkladový a úvahový, vyprávěcí, informační.

→ → → tohle nevím, jestli patří přímo sem, ale asi se na to bude ptát ← ← ←

SLOHOVÉ POSTUPY

Při tvorbě textu: podstatná volba slohového postupu = základní linie výstavby textu v rovině tematické a jazykové.

 

SLOHOVÉ ÚTVARY

Konkrétní realizace abstraktních textových modelů, formálně i obsahově uzavřené kontextové celky, které se zformovaly v jednotlivých oblastech komunikace.

Z hlediska slohových postupů založeny na jediném postupu, v jazykové praxi však do nich vstupují další.

Informační slohový postup

  • nejjednodušší kompozice
  • konstatování fakt (faktografičnost), věcnost, objektivita
  • nekoheznost (nesouvislost)
  • větná stavba málo rozvinutá
  • i výčet fakt řazených libovolně za sebou

 

Uplatňuje se:

  • v administrativních a prakticky odborných textech
  • v krátkých žánrech publicistických
  • v soukromé komunikaci

 

Slohové útvary:

  • zpráva, oznámení, dopis, zápis schůze, inzerát, reklama

Modifikace:

  • sdělení soukromé povahy (telegram, dnes již SMS)
  • veřejná komunikace (plakát)
  • zpravodajství

Modifikace informačního slohového postupu:

  • forma nekontextová:

-v běžné komunikaci: SMS

-ve veřejné komunikaci: plakát zvoucí na koncert

  •  přechodný typ mezi kontextovou a nekontextovou formou:

-pozvánka (text je spojitý – má kontextovou souvislost, grafické ztvárnění umožňuje i vnímání nespojité)

Forma kontextová:

  • v publicistice: např. zpráva, inzerát, reklama apod.
  • v administrativě: např. oznámení, pozvánka, hlášení apod.
  • v krásné literatuře (jako stručné uvedení do fiktivního času a místa děje, např. V. Páral ve Válce s mnohozvířetem užívá „novinových zpráv“, aby označil posun děje.)

Vyprávěcí slohový postup

  • vyjádření procesu, děje (skutečný/fiktivní)
  • subjektivizovaný
  • text souvislý, koherentní (soudržný)
  • pestrost, zajímavost vyjádření

Uplatňuje se:

  • v běžné komunikaci
  • v publicistice (črta, sloupek, reportáž, fejeton)
  • v epických žánrech krásné literatury (společně s dalšími postupy)
  • v populárně naučné literatuře

Modifikace:

  • vyprávění prosté (běžné) – subjektivita, nepropracovaná kompoziční stavba
  • vyprávění v publicistice
  • vyprávění umělecké – velmi propracovaná kompozice, monologická i dialogická forma
  • vyprávění v populárně naučných textech

 

Ve většině epických žánrů v krásné literatuře se uplatňují i postupy popisné a úvahové, kombinuje se několik vyprávěcích linií.

 

Popisný slohový postup

  • přibližuje se informačnímu postupu (nekohezností); liší se rozsahem podávaných informací a možností jejich subjektivní volby
  • fakta často podávána formou výčtu
  • pořadí informací v textu může být libovolné, i když se předpokládá určitý řád
  • nadčasový (užitá forma slovesná – 3. os. sg. prézenta aktiva)
  • věcný (časté užívání substantiv a adjektiv)
  • statický x dynamický

 

Uplatňuje se:

  • ve všech typech textů

Modifikace:

  • popis prostý (v denní komunikaci, volná kompoziční stavba, diferenční, prokládán postupem vyprávěcím)
  • v krásné literatuře (propracovaná kompozice a výběr informací)
  • charakteristika – výstižný popis základních distinktivních (= rozlišovacích) rysů objektu; v odborných textech, v administrativních textech (pracovní hodnocení), v krásné literatuře: charakteristika vnější, vnitřní, nepřímá
  • líčení – popis umělecký, záznam subjektivního dojmu, větší počet nepřímých pojmenování, přirovnání, metaforické přívlastky
  • popis ve věcných textech – potlačena subjektivita, směřuje k objektivnosti, přesnosti a úplnosti; popis úplný – vzácný, např. součást právnických dokumentů, vědecký – termíny, formalizace, ustálenost v pořadí informací a ve způsobu jejich vyjádření, prakticky odborný – ustálená forma, v odborných mluvených projevech se blíží popisu prostému, v popularizačních pracích subjektivnější, postihuje i zajímavé rysy objektu, nejen podstatné
  • popis pracovního postupu, pracovní návod – popis děje, záznam pravidelně se opakující nebo opakovatelné činnosti, vedle popisu děje často obsahuje i popis statický ve formě výčtu pomůcek, pracovních potřeb apod.
  • popis statický – dějovost je minimalizována, je podáván formou výčtu znaků,
  • v administrativě, odborných textech) a dynamický (popis statického objektu se dynamizuje, podává se ve formě procesu (např. místo popisu bytu se popisuje, jak fiktivní osoba bytem prochází

 

Výkladový a úvahový slohový postup

(Úvahový postup je někdy chápán jako varianta výkladového postupu.)

  • zachytit vnitřní souvislosti (příčinné)
  • složitější větná stavba
  • koheznost textu (vyjadřuje souvislosti – spojovací výrazy, odkazovací výrazy apod.)
  • myšlenková a formulační náročnost
  • objektivita (výklad) x subjektivita (úvaha)

 

Slohové útvary:

  • odborné: disertace, studie, článek, úvaha, esej, posudek, recenze, kritika
  • publicistické: úvodník, komentář, glosa, novinářský posudek, recenze, kritika
  • rétorické: odborné řečnictví

 

Slohový postup výkladový

Uplatňuje se:

  • ve všech textech odborných
  • v textech publicistických (analytických)
  • v textech administrativních
  • v krásné literatuře jako prostředek aktualizace vyjádření (např. v profesním románu)

Modifikace:

  • výklad vědecký, odborný, popularizující
  • induktivní, deduktivní postup výkladu

 

Slohový postup úvahový

Uplatňuje se:

  • v textech vědeckých a odborných
  • v publicistice (analytické žánry)
  • v krásné literatuře (většinou prostřednictvím postav, např. v reflexivní lyrice)
  • v běžné komunikaci jen jednotlivé úvahové prvky, celý úvahový slohový postup jen vzácně

Modifikace:

  • úvahový projev odborný
  • úvaha v projevech uměleckých