7. Stylová diferenciace prostředků tvaroslovných = morfologických.

-slovní druhy, tvary slov

-týkají se tvarotvorné přípony, obvykle koncovky – př. hokejisté x hokejisti -> stylová diferenciace; balíčcích (původní tvar) x balíčkách (nepatří k deklinaci – koncovka -ách je á-kmen) → dnes obě varianty stylově rovnocenné; zelený x zelenej (nespisovný tvar); Pražanǿ (směřuje ke knižnímu) x Pražákǿ (díky vysoké frekvenci směřuje k neutrálnosti) → rozdíl ve slovotvorné příponě.

 

Slovní druhy

  • vysoká frekvence sloves, jmen, sekundárních předložek a spojek – texty odborné
  • výskyt částic a citoslovcí – texty prostěsdělovací a umělecké

 

Tvary slov a jejich slohová charakteristika

 

SUBSTANTIVA

  • jako knižní až zastaralé se jeví původní tvary n-kmenů neuter (rámě, břímě, plémě, sémě) X neutrální (rameno, břemeno)
  • knižní charakter má nominativ jmenovací – odborný styl (v hotelu JUNIOR)
  • nominativ plurálu maskulin životných: -ové u názvů zvířat označujících lidi – expresivní
  • koňové, volové
  • -é/-i (neutrální x hovorové): hokejista, optimista – vzor předseda
  • demokrat, akrobat – vzor pán
  • a-kmenová koncovka -ách (lokál plurálu) proniká k substantivům: maskulinům neživotným (balíčkách vedle balíčcích) a k neutrům (jablkách vedle jablcích) a má hovorový charakter (koncovka -ích je neutrální)
  • koncovka -ama/-ma (instrumentál plurálu): klukama, holkama, městama, dětma je
  • NESPISOVNÁ!
  • zastaralé (a knižní) jsou nominativy singuláru feminin záře, tvrze x bouř, naděj
  • rodové varianty: brambor x brambora – odborný styl x styl prostěsdělovací (užití však většinou nemá důsledky pro slohové hodnocení jevů)
  • expresivita – najít hřiba, kozáka, koupit si favorita
  • pády: knižní charakter:

-adverbální genitiv (G) – užívat svobod

-partitivní G – přibylo sněhu

-záporový G – Ve vesnici nebylo kostek

-G vlastnosti – podzim drsných větrů

-expresivita – G zvolací – Těch zvířat!

 

ADJEKTIVA

  • knižní charakter mají jmenné tvary – pilna, věren, hoden
  • přídavná jména slovesná (v textech administrativních, odborných a publicistických) – jde o prostředek kondenzace vyjadřování: uhrazený, řízený, zúčastňující se

 

ZÁJMENA

  • – genitiv a akuzativ singuláru: mne (knižní) x (neutrální)
  • on – genitiv singuláru po předložce: bez něho (knižní) x něj (neutrální)
  • tvary , tví jsou stylově neutrální vedle moji, tvoji
  • jmenné tvary zájmena sám – akuzativ singuláru a plurálu: sama, samu, samo; sami, samy sama – mají knižní charakter
  • týž, tentýž (zvláště v jeho stažených tvarech touž, témž, týmž) má knižní charakter
  • nominativ plurálu maskulin životných kteří (neutrální) x již (knižní), podobně i akuzativ singuláru kterou x již

 

ČÍSLOVKY

  • tří, čtyř x třech, čtyřech (neutrální x hovorová varianta)
  • stylově rozlišeny jsou dvé, své, obé (číslovky úhrnné, zastaralé) x dvoje, tvoje, oboje
  • (neutrální)
  • Pochodoval/o tam dvacet jeden voják (neutrální → knižní) x dvacet jedna vojáků
  • (hovorový → neutrální)

 

SLOVESA

  • zastaralé tvary:

peku, umru, oři, obleku, řeži, skáči (1. os. sg ind. préz. akt.)

pekou, umrou (3. os. pl. ind. préz. akt.)

pec, tluc, vlec (2. os. sg. imp.)

  • zastaralé jsou – antepréteritum byla jsem odešla a plural majestaticus (1. os. pl. místo 1. os. sg. My, král český, nařizujeme)
  • knižní ráz má opisné pasívum byla viděna a také přechodník minulý (tvoří se od dokonavých sloves), přechodník přítomný (tvoří se od nedokonavých sloves)
  • slovesa 3. třídy – 1. os. sg. a 3. os. pl. ind. préz. akt. kupuju x kupuji, kupujou x kupují, kryju x kryji, kryjou x kryjí (vždy varianta hovorová x neutrální)
  • slovesa 1. třídy káži x kážu, píši x píšu, káží x kážou, píší x píšou (knižní x hovorové)
  • infinitiv na -ci (knižní) x –ct (neutrální)
  • pl. ind. préz. akt. -me/-m: tiskneme/tisknem (neutrální/hovorový)
  • knižní až zastaralé jsou infinitivy na -ti (pracovati)